V návaznosti na studii Prevence podvodů a korupce v evropských strukturálních a investičních fondech - Hodnocení postupů v členských státech EU od roku 2018 si Evropská komise a zástupci členských států vyžádali konkrétnější pokyny k prevenci a odhalování podvodů v oblasti fondů EU. Tyto webové stránky jsou výsledkem projektu, který shromáždil příslušné materiály, vč. osvědčených postupů z členských států, které musí reagovat na tuto potřebu.
Projekt na vytvoření těchto webových stránek byl společným úsilím Evropské komise, DG REGIO, EIPA (Evropského institutu veřejné správy - EIPA), PwC (PricewaterhouseCoopers) a GOPA Com.
Projekt byl financován ze zdrojů DG REGIO.
Osvědčené postupy a případové studie byly identifikovány prostřednictvím výzkumu dokumentů a rozhovorů s odborníky a zúčastněnými stranami. Ty, které jsou uvedeny na těchto webových stránkách, byly vybrány Evropskou komisí ve spolupráci s DG REGIO na základě relevantnosti, prokázaných výsledků a potenciálu přenositelnosti do jiných členských států.
Můžete se obrátit na projektový tým prostřednictvím tohoto formuláře. Budeme rádi, pokud nám poskytnete zpětnou vazbu k prezentovaným materiálům nebo předložíte návrhy na další zlepšení. U jednotlivých osvědčených postupů jsou také uvedeny kontaktní údaje na osoby odpovědné za konkrétní postup.
Je obtížné uvést konkrétní číslo, jaká částka z fondů EU každý rok zmizne v podvodech. Evropská komise spoléhá na to, že členské státy správně nahlásí zjištěné podvodné nesrovnalosti. Počet nesrovnalostí nahlášených jako podvodné (včetně případů podezření na podvod nebo zjištěných podvodů) a související částky nejsou přímým ukazatelem míry podvodů ovlivňujících rozpočet EU.
Prahová hodnota pro hlášení nesrovnalostí je 10 000 EUR. Je pravděpodobné, že mnoho podvodů nebude nahlášených ani zjištěných.
Samotné nahlášené podvodné nesrovnalosti za rok 2019 se týkaly přibližně 461,4 milionu EUR.
Zdroj: Zpráva PIF 2019
Další informace:
Zprávy PIF: Všechny zprávy PIF podle čl. 325 TFEU najdete zde.
Zprávy OLAF: Všechny zprávy OLAF najdete na následujícím odkazu.
Podle č. 325 TFEU bojují Unie a členské státy proti podvodům a jinému protiprávnímu jednání, které ohrožují finanční zájmy Unie, pomocí opatření přijatých na základě tohoto článku, která mají odstrašující účinek a zajišťují členským státům, orgánům, institucím a jiným subjektům Unie účinnou ochranu.
Na základě tohoto článku předkládá Komise každý rok ve spolupráci s členskými státy Evropskému parlamentu a Radě zprávu o opatřeních přijatých v boji proti podvodům, tzv. „Zprávu PIF“. Zpráva PIF obsahuje informace o nejdůležitějších iniciativách v boji proti podvodům a obsahuje analýzu hlášení vnitrostátních orgánů o případech nesrovnalostí a podezření na podvody nebo o zjištěných podvodech.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) rovněž každoročně vydává výroční zprávu, ve které jsou uvedeny informace o vyšetřování úřadu a doporučení pro členské státy. V této zprávě lze najít informace o vyšetřováních úřadu OLAF, vývoji ve vyšetřování podvodů, opatřeních, které OLAF podnikl, k ochraně příjmů rozpočtu EU, a také informace o jeho přínosu k politikám boje proti podvodům.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zveřejňuje každý rok výroční zprávu podle článku 7 nařízení o EPPO. Zpráva obsahuje informace o obecných činnostech EPPO. Zpráva se předává Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům, jakož i Radě a Komisi.
Další informace:
Zprávy PIF: Všechny zprávy PIF podle čl. 325 TFEU najdete zde.
Zprávy OLAF: Všechny zprávy OLAF najdete na následujícím odkazu.
OLAF je zkratka pro evropský úřad pro boj proti podvodům (francouzsky: Office Européen de Lutte Anti-Fraude).
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je orgánem EU pověřeným odhalovat, vyšetřovat a zastavovat podvody s prostředky EU za účelem ochrany finančních zájmů Evropské unie.
OLAF plní své poslání:
- prováděním nezávislých vyšetřování podvodů a korupce zahrnujících fondy EU s cílem zajistit, aby se všechny peníze daňových poplatníků EU dostaly do projektů, které mohou v Evropě vytvořit pracovní místa a růst,
- přispíváním k posilování důvěry občanů v orgány EU vyšetřováním závažných pochybení zaměstnanců EU a členů orgánů EU,
- vypracováním odolné politiky EU proti podvodům.
Viz také: Odkaz na webovou stránku OLAF
EPPO znamená Úřad evropského veřejného žalobce.
Úřad je odpovědný za vyšetřování, stíhání a soudní řízení s pachateli a spolupachateli trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie, které jsou stanoveny směrnicí (EU) 2017/1371 a nařízením o EPPO. V tomto ohledu Úřad evropského veřejného žalobce realizuje vyšetřování a trestní stíhání a vykonává funkce žalobce u příslušných soudů členských států, dokud není případ definitivně vyřízen.
Úřad evropského veřejného žalobce funguje jako jediný úřad ve všech zúčastněných zemích EU a spojuje úsilí v oblasti vymáhání práva na evropské a národní úrovni do jednotného, bezproblémového a účinného přístupu. Úřad evropského veřejného žalobce je postaven na dvou úrovních: centrální a národní. Centrální úroveň tvoří evropský hlavní žalobce, jeho dva zástupci, 22 evropských žalobců (jeden za každou zúčastněnou zemi EU), z nichž dva jsou zástupci evropského hlavního žalobce a administrativní ředitel. Decentralizovaná úroveň sestává z evropských pověřených žalobců, kteří sídlí v zapojených zemích EU. Centrální úroveň dohlíží na vyšetřování a stíhání realizovaná na národní úrovni. Vyšetřování a stíhání ve své zemi EU budou zpravidla provádět pověření evropští soudci.
Zdroj: Čl. 4 nařízení EPPO 2017/1939
Zdroj: Specializovaná webová stránka EPPO na webových stránkách Komise
Ano. Zde naleznete některé zvláštní zprávy Evropského účetního dvora k tomuto tématu.
- Zvláštní zpráva 1/2019 - „Boj proti podvodům ve výdajích EU: je třeba jednat“.
- Zvláštní zpráva 6–2019 Boj proti podvodům ve výdajích EU na program soudržnosti
- Zvláštní zpráva 24/2015 - „Boj proti podvodům s DPH uvnitř Společenství: je zapotřebí více opatření“.
- Zvláštní zpráva 2/2011 - Opatření přijatá v návaznosti na zvláštní zprávu 1/2005 týkající se řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), stanovisko č. 6/2005, stanovisko č. 7/2006, stanovisko č. 6/2011.
5. Zvláštní zpráva 1/2005 o řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
Proces zvyšování znalostí odborníků se nazývá budování kapacit. Tyto webové stránky byly vytvořeny, aby vám pomohly budovat vaše kapacity týkající se boje proti podvodům. Procházením definic, příslušných pokynů, videí a dalších částí těchto webových stránek se seznámíte s nejdůležitějšími pojmy.
Dalším dobrým způsobem, jak toho dosáhnout, je použití nástrojů poskytovaných Evropskou unií pro výměnu odborných znalostí a informací mezi odborníky. Nástroj TAIEX PEER-2-PEER byl vytvořen přesně s tímto cílem. Státní zaměstnanci v celé Evropské unii si mohou vyměňovat znalosti, osvědčené postupy a praktické přístupy. Tímto způsobem zvyšují své správní kapacity, čímž zlepšují investiční výsledky EU.
Způsobilé jsou všechny veřejné orgány, které jsou součástí systému řízení a kontroly, a to:
- řídicí orgány
- zprostředkující subjekty
- auditní orgány
- certifikační orgány
- národní koordinační orgány
- společné technické sekretariáty.
Pro více informací o TAIEX REGIO PEER-2-PEER klikněte zde.
Prevence podvodů omezuje počet příležitostí k podvodům. Toho lze dosáhnout zavedením účinných postupů a kontrol, např. takových, jteré souvisejí s výběrovými řízeními, a zvyšováním povědomí lidí o obvyklých podvodných schématech a jejich negativních dopadech na organizace a jednotlivce.
Prevence podvodů je důležitá, protože jejím cílem je prevence škod způsobených podvodem. Jde o zajištění toho, aby byly peníze vynakládány efektivně, účinně a spravedlivě a aby neskončily v kapsách zločinců. Jde také o snížení částek, které by mohly být použity na vyšetřování podvodů nebo vymáhání majetku.
Bohužel se podvodům nikdy nelze absolutně vyhnout. Rizika podvodů však lze podstatně snížit prováděním preventivních opatření. Efektivní opatření proti podvodům (vč. metod pro detekci podvodů), vyšetřování a sankce za podvodné chování mohou ve velké míře odradit podvodníky a omezit podvody a související finanční škody a poškození pověsti.
Buďte ostražití a opatrní, zvláště když se vám nezdá, že situace nebo požadavek by byly úplně v pořádku. Ujistěte se, že používáte stanovené postupy a rozumíte jejich nezbytnosti. Pokud nerozumíte, proč je určitá kontrola nebo dokumentace nezbytná, zeptejte se svých kolegů nebo nadřízených. Pokud si nejste jisti, zda je určitý druh chování správný, nebo pokud jste svědky potenciálně podvodného chování, promluvte si se svým nadřízeným nebo se obraťte na policii nebo OLAF.
V první řadě je důležité být ostražití a opatrní, abychom odhalili podvody. Kdykoli se zdá, že situace není zcela v pořádku nebo že protistrana jedná způsobem, který není pochopitelný, měli byste být opatrní a možná se poradit s nadřízeným.
Existují také různé systémy a nástroje, které mohou pomoci odhalit podvody, např. programy, které detekují anomálie v platbách nebo výběrových řízeních. Kontrola podaných dokumentů a potvrzení předložených skutečností prostřednictvím veřejně dostupných údajů může také vést k odhalení podvodného chování. Například lze analyzovat, zda mají žadatelé žádající o financování skutečně zkušenosti, a to kontrolou minulých projektů a referencí. Lze také zkontrolovat předložené projektové náklady porovnáním nákladů s podobnými projekty nebo kontaktováním osob zapojených do projektu za účelem získání potvrzení.
Může být velmi obtížné odhalit podvodníka, protože může velmi dobře skrývat svůj skutečný záměr. Kdykoli však máte pocit, že situace není zcela v pořádku, musíte být opatrní a rozhodně to nesmíte nechat jít stranou.
Pokud vás protistrana požádá, abyste přeskočili určité kroky v postupu, urychlili proces nebo vám nabízí dary či slibuje něco jiného, měli byste přímo upozornit svého nadřízeného, vaše právní oddělení nebo oddělení pro zajištění souladu s předpisy nebo policii.
„Výstražným signálem“ může být pozadí osoby nebo společnosti žádající o finanční prostředky, např. nedostatek zkušeností s nabízenými službami nebo doporučení/úzké vztahy se státním zaměstnancem nebo někým, kdo rozhoduje o financování projektu (zejména pokud úředník nebo rozhodující osoba trvají na spolupráci s konkrétní protistranou). Další výstražné signály se týkají žádostí podaných v souvislosti s platbami, např. žádosti o úhradu bankám v jiných zemích než v zemi založení/provozu firmy nebo skořápkovým společnostem/společnostem, které mají jen poštovní schránky. Výstražnými signály jsou také chybějící nebo odporující dokumentace, platby nebo dary v průběhu výběrového řízení nebo požadavek na urgentní úhrady v průběhu projektu.
Odpověď 1: Pokud máte subjektivní nebo důvodné podezření na podvodné jednání, nahlaste to vašemu nadřízenému, specializovanému oddělení (např. právnímu oddělení nebo oddělení pro zajištní souladu s předpisy), specializované národní instituci pro oznamování nesrovnalostí, policii nebo OLAF. Nepokoušejte se shromažďovat důkazy. To by mohlo vést k neplatnosti důkazů v případě pozdějšího vyšetřování nebo soudního řízení a mohlo by vás to ohrozit. Nepokoušejte se chytit, konfrontovat ani jinak upozornit osobu, kterou podezíráte, že se dopustila protiprávního jednání. Ochráníte tak sebe a zabráníte jakémukoli zničení důkazů.
Můžete nahlásit úřadu OLAF, vašemu nadřízenému, příslušným útvarům nebo policii:
- podvody nebo jiné závažné nesrovnalosti s možným negativním dopadem na veřejné prostředky EU, ať už jde o příjmy, výdaje nebo aktiva EU v držení orgánů EU,
- závažné pochybení ze strany členů nebo zaměstnanců orgánů a institucí EU.
U podvodů, které nemají finanční dopad na veřejné prostředky EU, nebo u korupce, která se netýká členů ani zaměstnanců orgánů a institucí EU, to oznamte policii. Další informace najdete na webových stránkách OLAF.
Nesrovnalost je akt, který není v souladu s pravidly EU a který má potenciálně negativní dopad na finanční zájmy EU, ale který může být výsledkem skutečných chyb způsobených jak příjemci žádajícími o finanční prostředky, tak orgány odpovědnými za provádění plateb. Pokud je však nesrovnalost spáchána úmyslně, jedná se o podvod. (Viz více v článku 1 nařízení Rady 2988/95). Další informace najdete na webových stránkách OLAF.
Řada členských států zavedla ve svých interních postupech hlášení pojem „signál o nesrovnalosti“. Je třeba zdůraznit, že tento pojem není stanoven v nařízeních EU, a proto není pro členské státy závazný.
Signálem o nesrovnalosti se rozumí „jakákoli informace přijatá z jakéhokoli zdroje o existenci nesrovnalosti před posouzením této informace“ (např. tvrzení o nesrovnalosti).
Informace dostupné v signálu o nesrovnalosti mohou nebo nemusí být dostatečné k tomu, aby definitivně potvrdily existenci nesrovnalosti nebo podezření na podvod, a je třeba je vyhodnotit, protože povinnost podávat zprávy začíná „prvním písemným hodnocením“
Zdroj: Příručka „Hlášení nesrovnalostí ve sdíleném řízení“, 2017
Pokud má být chování pachatele považováno za nesrovnalost, musí vést k porušení unijního nebo vnitrostátního práva. Hlavním kritériem při identifikaci „podvodu“ je „úmyslný záměr“ dopustit se nesrovnalosti. Úmyslný záměr je hranicí mezi administrativním porušením (nesrovnalostí) a trestným činem. (Viz více v článku 1 nařízení Rady 2988/95). Další informace najdete na webových stránkách OLAF.
Členské státy, které oznamují případy nesrovnalostí Komisi, jsou povinny zjistit, zda tyto případy spadají do kategorie „podezření na podvod“. Definice „podezření na podvod“ je uvedena v ustanoveních o podávání hlášení v nařízení 2015/1970, nařízení 2015/1971, nařízení 2015/1972 a nařízení 2015/1973
Podle definice uvedené ve výše zmíněných nařízeních se „podezřením na podvod“ rozumí nesrovnalost, která vede k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni za účelem prokázání úmyslného chování, zejména podvodu, jak je uvedeno v článku 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii.
Hlavním kritériem při identifikaci „podvodu“ je „úmyslný záměr“ dopustit se nesrovnalosti. Nesrovnalost by proto měla být vždy považována za „podezření na podvod“, pokud je předložena státnímu zastupitelství.
Zdroj: Příručka „Hlášení nesrovnalostí ve sdíleném řízení“, 2017
Ano. „Nesrovnalostí“ se rozumí jakékoli porušení unijního práva nebo vnitrostátního práva týkajícího se uplatňování unijního práva, které je výsledkem jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu zapojeného do čerpání fondů EU, které má nebo by mělo za následek újmu na unijním rozpočtu, a to zaúčtováním neoprávněné výdajové položky do rozpočtu Unie, v souladu s definicí v oblasti fondů ESIF stanovenou v čl. 2 (36) nařízení o společných ustanoveních 1303/2013.
Formulace „porušení vnitrostátního práva týkajícího se uplatňování unijního práva“ není obsažena v definici nesrovnalosti stanovené v čl. 1 odst. 2 nařízení 2988/95. Soudní dvůr měl možnost vyložit toto ustanovení ve své praxi například ve věci případů C-260/14 a C-261/14.
Zkratka PACA znamená „Primární správní a soudní nález“ (francouzsky: Premier acte de constat administratif ou judiciaire).
Primární správní nebo soudní zjištění první písemné posouzení, v němž příslušný správní nebo soudní orgán dospěl na základě konkrétních skutečností k závěru, že došlo k nesrovnalosti, přičemž není dotčena možnost, aby byl tento závěr následně přepracován či stažen v důsledku vývoje správního či soudního řízení.
Zdroj: čl. 2, písm. b) nařízení 2015/1970
Zdroj: čl. 2, písm. b) nařízení 2015/1971
Zdroj: čl. 2, písm. b) nařízení 2015/1972
Zdroj: čl. 2, písm. b) nařízení 2015/1973
Viz také: „Příručka pro hlášení nesrovnalostí ve sdíleném řízení“, Evropský úřad pro boj proti podvodům, 2017.
Pokud jste zaměstnancem EU, máte povinnost hlásit možné případy podvodu, korupce, jiné nezákonné činnosti nebo neprofesionálního chování, které mohou představovat závažné porušení povinností zaměstnanců EU. O svých podezřeních můžete informovat člena vedení ve vaší instituci nebo OLAF. Další informace najdete na webových stránkách OLAF.
Zákonodárci EU přijali požadavky na podávání hlášení, pokud jde o fondy sdíleného řízení, s cílem ochrany finančních zájmů Unie. Členské státy a příjemci finančních prostředků EU z azylového fondu, předvstupních nástrojů a nástrojů politiky sousedství ze třetích zemí musí zasílat pravidelné hlášení o zjištěných nesrovnalostech a příslušné částce Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a aktualizovat příslušné informace týkající se jejich správního/soudního a finančního řízení.
Obecným účelem hlášení případů nesrovnalostí a podvodů je poskytnout podporu při zjišťování povahy nesrovnalostí a finančních dopadů nesrovnalostí, včetně podezření na podvod a zjištěných podvodů, při vymáhání neoprávněně vyplacených částek a při předcházení nesrovnalostem. Tato výměna informací je rovněž určena k posílení spolupráce mezi zeměmi podávajícími hlášení a Komisí a posílení analýzy rizik pro prevenci a odhalování podvodů v oblastech uvedených výše. Hlášení nesrovnalostí navíc přispívá k transparentnosti, statistikám a analytickým údajům.
Zdroj: Oznámení o ochraně osobních údajů při hlášení nesrovnalostí
Viz také: Příručka „Hlášení nesrovnalostí ve sdíleném řízení“, 2017
Ano. Podle obecné povinnosti musí členské státy předcházet nesrovnalostem, odhalovat je a zajišťovat jejich nápravu a vymáhání neoprávněně vyplacených částek spolu s případnými úroky z prodlení. Také musí oznámit Komisi nesrovnalosti v příspěvcích z fondů přesahující 10 000 EUR a průběžně ji informují o podstatném pokroku v souvisejících správních a soudních řízeních.
To znamená, že případy pod touto prahovou hodnotou nejsou hlášeny. Kromě toho členské státy neoznamují Komisi nesrovnalosti:
(a) v případech, kdy nesrovnalost spočívá pouze v úplném nebo částečném neprovedení určité operace zahrnuté ve spolufinancovaném operačním programu z důvodu úpadku příjemce,
(b) v případech, na něž příjemce upozornil řídicí či certifikační orgán dobrovolně a dříve, než je některý z těchto orgánů odhalil, ať již před nebo po vyplacení příspěvku z veřejných zdrojů,
(c) v případech, které řídicí nebo certifikační orgán odhalil a napravil dříve, než byly příslušné výdaje zahrnuty do výkazu výdajů předkládaných Komisi.
Ve všech ostatních případech, zejména před úpadkem nebo existuje-li podezření z podvodu, se zjištěné nesrovnalosti a související preventivní a nápravná opatření oznámí Komisi.
Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá členský stát za uhrazení dotčených částek zpět do rozpočtu Unie. Členské státy se mohou rozhodnout nevymáhat od příjemce neoprávněně vyplacenou částku příspěvku z fondů, pokud nepřesahuje 250 EUR bez zahrnutí úroku.
Viz také: článek 122 nařízení č. 1303/2013
Občané Evropské unie jsou často prvními, kdo vědí o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu, ke kterému dochází při vynakládání finančních prostředků EU. Hlášením nesrovnalostí a podvodů s fondy EU tyto osoby jednají jako „oznamovatelé podezření“, a hrají tak klíčovou roli při odhalování a předcházení těmto porušením a při zajišťování dobrých životních podmínek společnosti.
Každý členský stát prošel postupem jmenování řídicího orgánu, certifikačního orgánu a auditního orgánu pro příslušný operační program podle článku 123 nařízení 1303/2013. Jedná se o příslušné orgány odpovědné za kontrolu výdajů EU ve vaší zemi. Každý z nich má zavedené kanály pro hlášení nesrovnalostí, například na svých webových stránkách, a může vykonávat příslušnou kontrolu.
Kromě toho můžete informace předat národní službě AFCOS [HYPERTEXTOVÝ ODKAZ NA DEFINICI Č. …], policejním orgánům nebo jakéukoli jinému orgánu. Pokud tyto orgány nejsou odpovědné za kontrolu obvinění, předají tyto informace příslušnému vnitrostátnímu orgánu.
Pokud má občan nebo veřejný činitel podezření, že došlo k podvodu, musí jej nahlásit co nejrychleji, protože čas je klíčový k tomu, aby orgány veřejné správy přijaly opatření. Z pohledu příslušných orgánů je definice „podezření na podvod“ procesní definicí: všechny nesrovnalosti, pro které orgán veřejné správy přijal konkrétní procesní kroky, jsou kategorizovány jako „podezření na podvod“.
V takovém případě samozřejmě nejste povinni podat interní hlášení o vašem podezření, ani se to neočekává. Můžete se obrátit na policii nebo OLAF. Některé země mají také specializované instituce pro příjem informací od oznamovatelů podezření, např. Nizozemsko má Nizozemský úřad pro oznamovatele podezření.
Každý národní orgán vám pomůže na základě jeho poslání a funkčních možností. Pokud však chcete informovat Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), můžete tak učinit zde. Pokud si přejete, můžete záležitost nahlásit anonymně v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU.
Ano. Evropský parlament a Rada přijaly dne 23. října 2019 směrnici 2019/1937 (směrnice o oznamovatelích podezření) o ochraně osob, které oznamují porušení unijních předpisů. Účelem směrnice o oznamovatelích podezření je posílit vymáhání práva a politik Unie v konkrétních oblastech stanovením společných minimálních norem zajišťujících vysokou úroveň ochrany osob oznamujících porušení unijního práva. Takzvaná „směrnice o oznamovatelích podezření“ obsahuje společné minimální standardy zajišťující účinnou ochranu oznamovatelů.
Dokud neskončí lhůta pro transpozici směrnice (17. prosince 2021), jsou oznamovatelé podezření chráněni na základě stávajících platných vnitrostátních právních předpisů.
Směrnice je obzvláště důležitá pro boj proti podvodům a korupci s prostředky EU, protože provádění všech politik EU může ovlivnit finanční zájmy Unie.
Směrnice předpokládá ochranu určenou výslovně osobám, které ohlásí porušení, která mají dopad na finanční zájmy Unie, jak je uvedeno v článku 325 TFEU a jak je dále upřesněno v příslušných opatřeních Unie, čl. 2 odst., 1 písm. b).
Věcný rozsah politik EU zahrnuje také:
a) porušení spadající do oblasti působnosti aktů Unie stanovených v příloze, která se týkají těchto oblastí:
i) veřejné zakázky,
ii) finanční služby, produkty a trhy a prevence praní peněz a financování terorismu,
(iii) bezpečnost a kompatibilita produktů,
iv) bezpečnost dopravy,
(v) ochrana životního prostředí,
(vi) ochrana před radiací a jaderná bezpečnost,
(vii) bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat,
(viii) veřejné zdraví,
(ix) ochrana spotřebitele,
(x) ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů,
(b) porušení ovlivňující finanční zájmy Unie uvedená v článku 325 TFEU a dále specifikovaná v příslušných opatřeních Unie,
(c) porušení týkající se vnitřního trhu podle čl.26 odst.2 TFEU, včetně porušení pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory, jakož i porušení týkající se vnitřního trhu v souvislosti s činy, které porušují daňová pravidla pro firmy nebo ujednání, jejichž účelem je získat daňovou výhodu, která by byla v rozporu s předmětem nebo účelem platného zákona o dani z příjmů právnických osob.
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021.
Zdroj: Směrnice o oznamovatelích podezření (SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie)
Vaše hlášení bude přezkoumáno, aby se zjistilo, zda oznámený případ představuje podvod a zda existuje dostatek důkazů k zahájení vyšetřování. Můžete být znovu kontaktováni (pokud se nerozhodnete zůstat v anonymitě), abyste poskytli další informace. Z důvodu ochrany vyšetřovacího procesu a zúčastněných osob neobdržíte informace o stavu vyšetřování.
Pokud jste nahlásili obvinění úřadu OLAF, můžete se o tomto procesu dozvědět více na webových stránkách úřadu OLAF.
Pokud vás OLAF kontaktuje ohledně tvrzení, které jste vznesli, je to za účelem podání dalších informací o případu.
Pokud vás OLAF kontaktuje z jiných důvodů, neznamená to nutně, že jste vyšetřováni. OLAF neprovádí trestní vyšetřování, ale správní vyšetřování a doporučuje opatření dotčeným orgánům EU a národním vládám. Další informace o tomto postupu najdete na webových stránkách OLAF.