Padělání dokumentace v akci podpořené z ESF

Regionální zprostředkující subjekt, který tento program řídil, měl v listopadu 2011 podezření na podvod ve třech projektových žádostech, jež předložila společnost X (se společností A jakožto svým právním zástupcem) v partnerství se společností Y (se společností B jakožto svým právním zástupcem) v severozápadním regionu členského státu.

Varovnými signály v tomto případě byly:

• Podezření na podvod v souvislosti s podepsanými prohlášeními týkajícími se existence správních zdrojů. Společnost A jako právní zástupce společnosti X podepsala několik nepravdivých prohlášení týkajících se existence správních zdrojů. Společnost B, zástupce partnera, to podpořila podepsáním obdobných prohlášení jménem společnosti Y, která se týkala počtu zaměstnanců uvedeného v žádosti o financování. Na podporu svých prohlášení oba zástupci padělali úřední osvědčení vydaná vnitrostátními orgány. Tato osvědčení zahrnovala daňová osvědčení s padělaným textem převzatým z úředních osvědčení. Podle vnitrostátní databáze obě společnosti v době podání žádosti o financování žádné zaměstnance neměly. Společnost však v rámci své žádosti o financování předložila úřední prohlášení, v němž bylo uvedeno, že má 50 zaměstnanců. Tento rozpor vedl zprostředkující subjekt k tomu, že oznámil svá podezření národnímu úřadu pro boj proti podvodům. Hodnota grantu požadovaného na každý projekt činila přibližně 500 000 EUR.
• Regionální zprostředkující subjekt měl podezření, že společnost X a společnost Y měly stejného jediného společníka, neboť společnost Y převedla 99 % svého základního kapitálu na podnik registrovaný v Seychelské republice. A právě tento převod kapitálu mimo EU signalizoval možný podvod. Vzhledem k tomu, že z hlediska řídicího orgánu to představovalo ukazatel rizika podvodu, postup uzavírání smluv v požadované výši 500 000 EUR na každý projekt byl poté, co žadatel neodpověděl na žádost regionálního zprostředkujícího subjektu o vyjasnění, zastaven.

Mělo se za to, že společnost X a společnost Y jsou v podstatě tentýž subjekt. Žádaly o spolufinancování z ESF pro tři projekty v severozápadním regionu daného členského státu, pomocí dokumentů, které jejich právní zástupce, společnost A, padělal. Mezi zfalšovanými dokumenty byla i daňová osvědčení.

Další vyšetřování provedená národním orgánem pro boj proti podvodům odhalila dalších čtrnáct žádostí o poskytnutí grantu financovaného prostředky EU, přičemž žádosti v kombinované celkové hodnotě 7 000 000 EUR podala společnost X v rámci regionálních programů v jiných regionech daného členského státu. Společnost X získala na těchto čtrnáct projektů v rámci předběžného financování částku 850 000 EUR. Tyto platby předběžného financování byly rychle utraceny na náklady, např. nájem kanceláří, vybavení IT, které nebyly součástí původního rozpočtu uvedeného v žádosti.

K odůvodnění toho, jak byla vynaložena platba předběžného financování, předložila společnost A zprostředkujícímu subjektu řadu falešných dokumentů. Mezi tyto dokumenty patřily:

• žádosti o proplacení výdajů opatřené razítkem a padělaným podpisem účetního znalce,
• smlouvy uzavřené s různými společnostmi,
• faktury na hotovostní transakce vydané dodavateli nebo poskytovateli služeb,
• potvrzení o převzetí stvrzující příjem zboží,
• soubory z registračních pokladen pro odůvodnění hotovostních plateb,
• výplatní pásky údajně podepsané některými zaměstnanci v rámci projektu,
• seznamy s místy projektů, které byly předloženy zástupcům řídicího orgánu s cílem zabránit provedení kontrol na místě,
• technické a finanční zprávy, jejichž cílem bylo prokázat splnění činností.

Společnost A zcizila finanční prostředky v malých částkách a padělala výše uvedené dokumenty s manažery projektů a s účetní. K padělání některých dokumentů použila účetní dokumenty a oficiální razítka společností, s nimiž byla ve spojení. Žádná ze společností ve skutečnosti dokumenty nepodepsala ani neprovedla práci. Pro splnění veškerých úkolů spojených s prováděním projektů bylo dosaženo jen malého pokroku. Společnost A zneužila prostředky v celkové výši 215 000 EUR získané v rámci předběžného financování tím, že platila za zboží a služby, které nesouvisely s prováděním projektů.

Od národního úřadu pro správu obchodního rejstříku byly získány údaje za účelem prokázání zákonnosti společností a jejich způsobilosti provádět profesní činnosti, a od územního inspektorátu práce údaje za účelem zjištění přesného počtu zaměstnanců obou společností. Národní úřad pro boj proti podvodům ověřil pravost daňových osvědčení, v nichž se uvádělo, že příjemci grantu nemají žádné nesplacené dluhy. To byla předběžná podmínka v případě tohoto zadávacího řízení. Ověřována byla i pravost prohlášení o shodě a prohlášení o způsobilosti, která jménem příjemce grantu předložil jeho právní zástupce.

Po vyšetřování národního úřadu pro boj proti podvodům bylo stanoveno, že neexistuje dostatek důkazů o tom, že existuje jediný společník společnosti X a společnosti Y. Vyšetřování prokázala, že oba právní zástupci podepsali nepravdivá prohlášení. To bylo podle vnitrostátního práva trestné.

Na základě žádosti národního úřadu pro boj proti podvodům o poskytnutí seznamu všech projektů, do nichž byly tyto dvě společnosti zapojeny, vyšlo najevo, že společnost X předložila čtrnáct dalších žádostí o poskytnutí grantu EU. Z další analýzy vyplynulo, že v těchto žádostech byl použit stejný modus operandi jako v předchozím případě – použití nepravdivých a padělaných dokumentů na podporu žádostí. Národní úřad pro boj proti podvodům o tom informoval ústřední řídicí orgán, který zrušil všechny finanční smlouvy se společností X, a Národní antikorupční ředitelství, které provedlo vyšetřování týkající se:

• předložení padělaných dokumentů s úmyslem nezákonně získat finanční prostředky EU,
• zneužití finančních prostředků EU bez dodržení právních předpisů,
• vydání nepravdivých prohlášení,
• padělání listin opatřených soukromým podpisem,
• spoluúčast a podněcování ke spáchání výše uvedených trestných činů.

V roce 2013 byla společnost A odsouzena k jedenácti letům vězení za podvod v případě všech sedmnácti projektů. Později, v roce 2015, byla žalovaná společnost A odsouzena nejvyšším státním zastupitelstvím k trestu odnětí svobody na dobu osmi let. Žalovaná strana se přiznala, že spáchala podvody sama.

Po vyšetřování byl zprostředkujícímu subjektu umožněn přístup do databází, včetně národního obchodního rejstříku a databáze zaměstnanosti, které by mu tentokrát pomohly.

Finanční prostředky utracené příjemcem grantu nebyly po tomto vyšetřování vráceny zpět.