Skip to main content
Anti-Fraud Knowledge Centre

Padělání dokumentace v akci podpořené z ESF

Varovné signály

Regionální zprostředkující subjekt, který tento program řídil, měl v listopadu 2011 podezření na podvod ve třech projektových žádostech, jež předložila společnost X (se společností A jakožto svým právním zástupcem) v partnerství se společností Y (se společností B jakožto svým právním zástupcem) v severozápadním regionu členského státu.

Varovnými signály v tomto případě byly:

  • Podezření na podvod v souvislosti s podepsanými prohlášeními týkajícími se existence správních zdrojů. Společnost A jako právní zástupce společnosti X podepsala několik nepravdivých prohlášení týkajících se existence správních zdrojů. Společnost B, zástupce partnera, to podpořila podepsáním obdobných prohlášení jménem společnosti Y, která se týkala počtu zaměstnanců uvedeného v žádosti o financování. Na podporu svých prohlášení oba zástupci padělali úřední osvědčení vydaná vnitrostátními orgány. Tato osvědčení zahrnovala daňová osvědčení s padělaným textem převzatým z úředních osvědčení. Podle vnitrostátní databáze obě společnosti v době podání žádosti o financování žádné zaměstnance neměly. Společnost však v rámci své žádosti o financování předložila úřední prohlášení, v němž bylo uvedeno, že má 50 zaměstnanců. Tento rozpor vedl zprostředkující subjekt k tomu, že oznámil svá podezření národnímu úřadu pro boj proti podvodům. Hodnota grantu požadovaného na každý projekt činila přibližně 500 000 EUR.
  • Regionální zprostředkující subjekt měl podezření, že společnost X a společnost Y měly stejného jediného společníka, neboť společnost Y převedla 99 % svého základního kapitálu na podnik registrovaný v Seychelské republice. A právě tento převod kapitálu mimo EU signalizoval možný podvod. Vzhledem k tomu, že z hlediska řídicího orgánu to představovalo ukazatel rizika podvodu, postup uzavírání smluv v požadované výši 500 000 EUR na každý projekt byl poté, co žadatel neodpověděl na žádost regionálního zprostředkujícího subjektu o vyjasnění, zastaven.

Popis mechanismu podvodného jednání

Mělo se za to, že společnost X a společnost Y jsou v podstatě tentýž subjekt. Žádaly o spolufinancování z ESF pro tři projekty v severozápadním regionu daného členského státu, pomocí dokumentů, které jejich právní zástupce, společnost A, padělal. Mezi zfalšovanými dokumenty byla i daňová osvědčení.

Další vyšetřování provedená národním orgánem pro boj proti podvodům odhalila dalších čtrnáct žádostí o poskytnutí grantu financovaného prostředky EU, přičemž žádosti v kombinované celkové hodnotě 7 000 000 EUR podala společnost X v rámci regionálních programů v jiných regionech daného členského státu. Společnost X získala na těchto čtrnáct projektů v rámci předběžného financování částku 850 000 EUR. Tyto platby předběžného financování byly rychle utraceny na náklady, např. nájem kanceláří, vybavení IT, které nebyly součástí původního rozpočtu uvedeného v žádosti.

K odůvodnění toho, jak byla vynaložena platba předběžného financování, předložila společnost A zprostředkujícímu subjektu řadu falešných dokumentů. Mezi tyto dokumenty patřily:

  • žádosti o proplacení výdajů opatřené razítkem a padělaným podpisem účetního znalce,
  • smlouvy uzavřené s různými společnostmi,
  • faktury na hotovostní transakce vydané dodavateli nebo poskytovateli služeb,
  • potvrzení o převzetí stvrzující příjem zboží,
  • soubory z registračních pokladen pro odůvodnění hotovostních plateb,
  • výplatní pásky údajně podepsané některými zaměstnanci v rámci projektu,
  • seznamy s místy projektů, které byly předloženy zástupcům řídicího orgánu s cílem zabránit provedení kontrol na místě,
  • technické a finanční zprávy, jejichž cílem bylo prokázat splnění činností.

Společnost A zcizila finanční prostředky v malých částkách a padělala výše uvedené dokumenty s manažery projektů a s účetní. K padělání některých dokumentů použila účetní dokumenty a oficiální razítka společností, s nimiž byla ve spojení. Žádná ze společností ve skutečnosti dokumenty nepodepsala ani neprovedla práci. Pro splnění veškerých úkolů spojených s prováděním projektů bylo dosaženo jen malého pokroku. Společnost A zneužila prostředky v celkové výši 215 000 EUR získané v rámci předběžného financování tím, že platila za zboží a služby, které nesouvisely s prováděním projektů.

Jak byl podvod zjištěn

Od národního úřadu pro správu obchodního rejstříku byly získány údaje za účelem prokázání zákonnosti společností a jejich způsobilosti provádět profesní činnosti, a od územního inspektorátu práce údaje za účelem zjištění přesného počtu zaměstnanců obou společností. Národní úřad pro boj proti podvodům ověřil pravost daňových osvědčení, v nichž se uvádělo, že příjemci grantu nemají žádné nesplacené dluhy. To byla předběžná podmínka v případě tohoto zadávacího řízení. Ověřována byla i pravost prohlášení o shodě a prohlášení o způsobilosti, která jménem příjemce grantu předložil jeho právní zástupce.

Po vyšetřování národního úřadu pro boj proti podvodům bylo stanoveno, že neexistuje dostatek důkazů o tom, že existuje jediný společník společnosti X a společnosti Y. Vyšetřování prokázala, že oba právní zástupci podepsali nepravdivá prohlášení. To bylo podle vnitrostátního práva trestné.

Na základě žádosti národního úřadu pro boj proti podvodům o poskytnutí seznamu všech projektů, do nichž byly tyto dvě společnosti zapojeny, vyšlo najevo, že společnost X předložila čtrnáct dalších žádostí o poskytnutí grantu EU. Z další analýzy vyplynulo, že v těchto žádostech byl použit stejný modus operandi jako v předchozím případě – použití nepravdivých a padělaných dokumentů na podporu žádostí. Národní úřad pro boj proti podvodům o tom informoval ústřední řídicí orgán, který zrušil všechny finanční smlouvy se společností X, a Národní antikorupční ředitelství, které provedlo vyšetřování týkající se:

  • předložení padělaných dokumentů s úmyslem nezákonně získat finanční prostředky EU,
  • zneužití finančních prostředků EU bez dodržení právních předpisů,
  • vydání nepravdivých prohlášení,
  • padělání listin opatřených soukromým podpisem,
  • spoluúčast a podněcování ke spáchání výše uvedených trestných činů.

V roce 2013 byla společnost A odsouzena k jedenácti letům vězení za podvod v případě všech sedmnácti projektů. Později, v roce 2015, byla žalovaná společnost A odsouzena nejvyšším státním zastupitelstvím k trestu odnětí svobody na dobu osmi let. Žalovaná strana se přiznala, že spáchala podvody sama.

Po vyšetřování byl zprostředkujícímu subjektu umožněn přístup do databází, včetně národního obchodního rejstříku a databáze zaměstnanosti, které by mu tentokrát pomohly.

Finanční prostředky utracené příjemcem grantu nebyly po tomto vyšetřování vráceny zpět.

Vzniklé potíže

Aby se příjemce grantu vyhnul zjištěním prostřednictvím kontrol na místě, změnil prostory, ve kterých měly mít projekty sídlo. Kontroly na místě tak nebylo možno provést.

Zjištěné nedostatky

  • Hlavním nedostatkem, který se vyskytl, bylo to, že regionální řídicí orgán nemohl získat přímý přístup do databází spravovaných vnitrostátními orgány (daňovými, sociálními). To bylo později napraveno, aby byl umožněn přímý přístup řídicích orgánů do národních databází.
  • Skutečnost, že příjemce grantu mohl opakovaně žádat o spolufinancování v různých částech země s použitím stejného modu operandi.
Forgery of documentation CZ
English
(270.85 KB - PDF)
Stáhnout