Úředníci pro prevenci korupce a transparentnost (RTPC) a tříleté plány

Italský národní úřad pro boj proti korupci (Italian National Anti-Corruption Authority, ANAC) byl zřízen v roce 2012 na základě „protikorupčního zákona“ (zákon č. 190/2012 o prevenci a boji proti korupci a nezákonné činnosti ve veřejné správě). ANAC zahájil svoji činnost se 30 zaměstnanci, ale po sloučení s Úřadem pro dohled nad veřejnými zakázkami v roce 2014 má přibližně 300 zaměstnanců.

Protikorupční zákon zdůrazňuje důležitost prevence podvodného jednání. Za tímto účelem zavedl ANAC národní protikorupční plán (NACP), který byl doplněn o následující dva opatření na nižší úrovni:

• Tříletý plán pro prevenci korupce a transparentnost (PPCT)
• Úředník odpovědný za transparentnost a prevenci korupce (RTPC)

Tříletý plán pro prevenci korupce

Ze zákona musí každý veřejný orgán/správní orgán/státní podnik vypracovat tříletý plán pro prevenci korupce (Piano triennale prevenzione corruzione). Každý plán identifikuje, analyzuje a odhadne konkrétní korupční rizika ve veřejné správě a stanoví vhodná preventivní opatření. Důležité je, že plán musí být vytvořen na základě participace občanů a dalších příslušných zúčastněných stran. To znamená, že každý správní orgán musí uspořádat konzultace s veřejností a snažit se zajistit připomínky k plánu před jeho realizací. Plán musí brát v úvahu konkrétní velikost, rysy a rizika orgánu veřejné správy podle celonárodních pokynů[1]. Příkladem je plán řídicího orgánu Úřadu pro územní soudržnost:

Úřad pro územní soudržnost - Příloha k tříletému plánu pro prevenci korupce a transparentnost na období 2019-2021 https://www.agenziacoesione.gov.it/wp-content/uploads/2019/02/Decreto_24_2019_ALL3.pdf.

Úředník odpovědný za transparentnost a prevenci korupce (RTPC)

Každý orgán veřejné správy musí také jmenovat úředníka odpovědného za transparentnost a prevenci korupce. Povinnosti tohoto úředníka jsou následující:

• Koordinovat a realizovat plán a jeho opatření.
• Revidovat všechny interní postupy/IT aplikace na základě plánu
• Upozorňovat příslušné orgány, pokud nebudou dodržena protikorupční opatření
• Dohlédnout na to, aby byl při jmenování zaměstnanců státní správy přijat rotační systém, pokud existuje vyšší riziko korupčních trestných činů
• Zajistit soulad s legislativní vyhláškou č. 39/2013 o stavech neslučitelnosti s veřejnou funkcí.

Tento dvoudílný postup (plány a úředník) se nepopiratelně vztahuje také na orgány veřejné správy, které spravují fondy ESI. Za tímto účelem bylo s řídicím orgánem (Úřadem pro územní soudržnost) Národního operačního programu 2014–2020 „PON GOV“ podepsáno Memorandum o porozumění s cílem vypracovat soubor konkrétních indikátorů boje proti podvodům ve veřejné správě[2].

Dvěma příklady použití v národních a regionálních řídících orgánech jsou:

• Na národní úrovni: Plán ministerstva práce pro národní operační programy[3]
• Na regionální úrovni: Plán řídicího orgánu Apulie pro regionální operační program EFRR-ESF[4],

Za účelem podpory sdílení postupů byla úřadem ANAC zřízena platforma pro shromažďování plánů. Každý orgán veřejné správy se může rozhodnout nahrát svůj plán online. Plány jsou přitom veřejně dostupné a mohou nabídnout model pro standardizované postupy napříč italskými orgány veřejné správy. Platforma navíc umožňuje úřadu ANAC sledovat postupy a identifikovat trendy. K dnešnímu dni aktualizovalo informace v databázi 3 400 orgánů veřejné správy.

Kromě toho byla vytvořena databáze úředníků RTPC. Databáze funguje na bázi dobrovolnosti, ale přesto nyní zahrnuje téměř 5 000 úředníků[5] . ANAC taktéž rozběhl platformu pro sociální spolupráci s názvem FORUM RPCT, aby dále podpořil výměnu postupů v rámci sítě RPCT, a[6] také zavedl Den transparentnosti věnovaný úředníkům RPTC (v roce 2020 uspořádal ANAC online akci s účastí 1000 osob).

Tyto dva postupy jsou inovativní z následujících důvodů.

• Zapojení zúčastněných stran a konzultace s veřejností. Všechny plány podléhají veřejné kontrole. Orgány veřejné správy musí aktivně žádat o připomínky občanů a zúčastněných stran. Existují dva způsoby, jak italské orgány veřejné správy realizují konzultace s veřejností. Zveřejní svůj plán online a uvedou formulář, který mohou uživatelé využít k uvedení připomínek. Alternativně orgány veřejné správy identifikují klíčové zúčastněné strany a plán s nimi konzultují.
   
• Transparentnost a odpovědnost. Při navrhování plánů musí příslušný orgán přiložit k zveřejnění plánu vysvětlující poznámku, jak byl plán sestaven. Tento požadavek je v souladu se zákonem č. 33/2013 o transparentnosti.
• Opatření, na která dohlíží úředník RTPC, se týkají jak orgánu veřejné správy jako celku, tak i chování každého jednotlivce.

Lepší výkon orgánů veřejné správy: srovnávací studie provedená v roce 2015,  založená na strukturovaných rozhovorech s úředníky RPCT z větších samospráv ukazuje pozitivní korelaci mezi realizací plánů a výkonnostním cyklem každé samosprávy[1].

Zpráva UNODC organizace OSN pro Itálii za revizní cyklus 2016–2021[2] zaznamenala úspěch úředníků RPCT. Na straně 23 zpráva zdůrazňuje, že tento projekt je dobrou praxí. Zavedení specializovaného protikorupčního úředníka v každém orgánu veřejné správy vedlo k větší implementaci nápravných opatření.

• Zaručení autonomie úředníků RPCT a jejich ochrana před nepřiměřeným nátlakem politiků.
• Profil úředníků RPCT musí být na vysoké úrovni, úředníci musejí mít náležitou autoritu v státní správě a také jejich funkce musí kumulovat správné dovednosti/kompetence
• Cílené plány, jejichž účelem je identifikovat rizika, která jsou specifická a relevantní pro orgány veřejné správy

Nejvyšší úrovně veřejné správy ne vždy věnují náležitou pozornost boji proti korupci. Je třeba zvýšit povědomí o boji proti korupci na nejvyšších úrovních a nastavit jasnou kulturu prosazující protikorupční opatření napříč orgány veřejné správy. Jako příklad lze uvést, že stále existuje nízká úroveň rotace výkonných pracovníků působících v oblastech s vyšším rizikem korupce. Rotace je nutná, aby se zabránilo nevhodným mocenským vztahům, které by mohly vést k podvodnému chování. Důkazy však poukazují na to, že rotaci využívá pouze 40 % orgánů veřejné správy.

Tato praxe byla sdílena s dalšími zeměmi v rámci twinningových projektů EU (Srbsko, Turecko, Černá Hora). Rovněž vlády dalších zemí zvažují zavedení úředníků pro boj proti korupci a prosazování transparentnosti do svých orgánů veřejné správy.

Tento model byl použit v rámci milánského veletrhu EXPO 2015 a organizace OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) jej převzala jako příklad pro svá technická školení k prevenci korupce.